Co když se za dokonalým výhledem skrývá časovaná právní bomba? Zjistěte, jak odhalit rizika dříve, než na pozemek vložíte své celoživotní úspory.

Koupě pozemku je složitý proces, který vyžaduje daleko více než jen obhlídku na místě. Zásadní je vždy důkladná kontrola dokumentů, které odhalí případná rizika a omezení. Základním a nejdůležitějším zdrojem informací je List vlastnictví (LV), veřejný dokument dostupný prostřednictvím Katastru nemovitostí. Prvním krokem je ověření vlastnického práva v části A, aby bylo zřejmé, kdo je skutečným majitelem a zda je oprávněn pozemek prodávat. Zároveň je nutné ověřit, zda není v Katastru vyznačena tzv. plomba (značka „P“), která signalizuje probíhající řízení o změně právního stavu, a do jeho vyřízení by se s pozemkem nemělo obchodovat.

Právní prověrka má za úkol eliminovat riziko, že nový majitel získá nemovitost s neřešitelnými závazky či omezeními, o kterých předem nevěděl. Neověřený pozemek, i když se jeví jako ideální investice, může být zatížen skrytými dluhy, které přecházejí na kupujícího, nebo může mít nedořešené spory s hranicemi se sousedy. Právě proto by měl být proces kontroly Listu vlastnictví a dalších relevantních dokumentů pečlivý a prováděný s maximální pozorností k detailu, čímž se minimalizují budoucí finanční ztráty a právní komplikace.

Nejzávažnější informace se nachází v části B1 a C Listu vlastnictví. V části C jsou vyznačeny veškeré závady, omezení a právní vady, které by mohly nového majitele omezovat nebo ohrozit. Tyto vady zahrnují zejména věcná břemena, která mohou omezovat užívání pozemku (např. právo průchodu či vedení sítí přes pozemek), zástavní práva bank či jiných věřitelů, nebo dokonce exekuce. Každá taková vada vyžaduje aktivní řešení a musí být zajištěno její vymazání, nejčastěji splacením závazku před převodem vlastnictví. Nezbytná je také lustrace katastrální mapy, kde je třeba ověřit přesné hranice pozemku a jeho skutečnou výměru, aby nedošlo k rozporu mezi právním stavem a realitou.

Kromě čistého vlastnického práva je u pozemku pro kupujícího klíčové budoucí využití, které se odráží v územním plánu obce. Územní plán, který lze získat na příslušném stavebním úřadu, definuje, zda je pozemek určen k bydlení, rekreaci, podnikání, nebo zda jde o nezastavitelné plochy (např. zemědělský půdní fond). Je nutné ověřit, zda se na pozemku nachází stavební uzávěra a jaké jsou regulativy pro zástavbu (např. maximální výška stavby, podlažnost či procento zastavitelnosti plochy). Pozemek s čistým Listem vlastnictví, ale se špatným územním plánem, může být pro kupujícího bezcenný.

Doporučuje se také ověřit historii nabytí pozemku, aby se odhalily případné sporné převody či sporná práva předchozích majitelů. Právní prověrka tedy zahrnuje komplexní posouzení všech aspektů – od vlastnických omezení z Katastru nemovitostí, přes zástavní práva a věcná břemena, až po budoucí potenciál pozemku určený regulací v územním plánu. Tato pečlivost je jediným způsobem, jak minimalizovat riziko a zajistit bezpečný a transparentní obchod s pozemkem.